EU příkladem v boji s odpadem

Prevence odpadu bude!

Jako součást podpory přechodu na cirkulární ekonomiku Evropský parlament a Rada EU přijaly zásadní legislativní balík (již chybí jen formální podpis), jehož součástí je kvalitativně nový důraz na prevenci tvorbu odpadů.

EU příkladem v boji s odpadem
EU příkladem v boji s odpadem
EU příkladem v boji s odpadem

Evropský parlament a Rada EU do původního návrhu Evropské komise doplnily zásadní důraz na prevenci tvorby odpadů a využití vratných obalů. Podle nové legislativy, která bude závazná pro všechny členské státy EU, je předcházení vzniku odpadů nejúčinnějším způsobem, jak zlepšit využití zdrojů a snížit dopad odpadu na životní prostředí. Členské státy EU budou muset přijmout vhodná opatření na podporu zvýšení podílu opakovaně použitelných obalů uváděných na trh a opětovného použití obalů. Tato opatření mohou zahrnovat zavedení či rozšíření systémů zálohovaných vratných obalů a dalších pobídek, jako je stanovení kvantitativních cílů na národní úrovni, zohlednění opětovného použití při dosahování recyklačních cílů a diferencované finanční příspěvky na opakovaně použitelné obaly v rámci rozšířených systémů odpovědnosti výrobce (EPR) za obaly. Členské státy by měly přijmout efektivní opatření k podpoře přijetí opakovaně použitelných obalů a ke snížení spotřeby nerecyklovatelných obalů a veškerého nadměrného balení.

Zvolená řešení nesmí mít negativní vliv na hygienu a bezpečnost potravin ani jinak ohrozit spotřebitele. Neměla by také negativně ovlivnit kvalitu a autenticitu balených výrobků a zajistit odpovídající ochranu práv duševního vlastnictví. Zvolená opatření by měla také umožnit dosáhnout v snížení potravinového odpadu o 30% do roku 2025 a o 50% do roku 2030 (v souladu s cíli OSN pro udržitelný rozvoj-SDGs)

Zálohové systémy musí mít otevřený charakter s účastí hospodářských subjektů dotčených odvětví a za účasti příslušných orgánů veřejné správy. Rovněž musí zahrnovat dovážené výrobky a to za nediskriminačních podmínek.

Výše uvedené je zásadní pro převedení do praxe široce akceptované tzv. Hierarchie odpadů, která dává přednost prevenci tvorby odpadů a opětovnému využití před recyklací a likvidací. Skládkování a spalování bez využití energie jsou na samém spodku této hierarchie. Právě snížení skládkování je jedním z hlavních cílů celého legislativního balíku. Do roku 2035 by se na skládky nemělo dostat více jak 10 % komunálního odpadu.

...

Česká republika by co nejdříve měla začít připravovat návrh systému pro zajištění oběhu vratných obalů. Takový systém by měl být co nejflexibilnější, aby bylo v budoucnu možné přidávat další typy obalů. Systém musí být jednoduchý, se správně nastavenou výší zálohy, aby zde byla motivace obaly vracet, ale aby zároveň nevznikala motivace k podvodnému jednání. Příkladem země s fungujícím zálohování může být Estonsko. Další aktivity by měly jít směrem vytváření motivace s cílem omezit využívání jednorázových obalů a nadměrného balení v B2B prostředí, zejména u potravin, kde jednorázové obaly převládají.

ČR se bude muset zpovídat Evropské komisi do konce roku 2024, o tom jak se jí daří omezit jednorázové obaly. V případě, že se členským státům nebude dostatečně dařit efektivně snížit jednorázové obaly, evropské instituce zváží zavedení mandatorních cílů přímo pro opakovaně použitelné obaly.

Podle serveru Euroactiv přední environmentální organizace European Environmental Bureau (EEB) pochválila Švédsko, Nizozemsko, Belgii a Rakousko za jejich úsilí během celého tříletého procesu přípravy. Některé země včetně ČR byly naopak kritizovány za snahy snížit závazné cíle.

Více informací najdete na: http://www.europarl.europa.eu/oeil/popups/summary.do?id=1530977&t=e&l=en

Bio-Marek Havrda

Ekonom a sociolog. Studoval na Univerzitě Karlově, Středoevropské univerzitě, Warwick Business School, Johns Hopkins University a Georgetown University. Pracoval v Evropské komisi, kde se věnoval socio-ekonomickým analýzám a využití behaviorální ekonomie pro tvorbu politiky. Působil také v think-tankcích a soukromém sektoru. V současné době se věnuje praktickému využití behaviorální ekonomie (mj. pro udržitelnou spotřebu, lepší vzdělávání, snížení korupce, prevenci závislostí či pro zlepšení vědecké spolupráce) a pracuje na start-upu propojujícím společenské vědy a informační technologie. Marek podporuje projekt MIWA vzhledem k strategii sociálních a environmentálních dopadů. Od roku 2014 je členem pracovní komise Legislativní rady vlády pro hodnocení dopadů regulace (Komise RIA).

 

sdílet
Podpořte MIWAPoznejte náš tým